Karel Novák

Místo narození: 
Jesenný v Podkrkonoší, Czech Republic
Místo úmrtí: 
Jílové u Děčína, Czech Republic
Zdroj: 
Kristýna Nováková - vnučka

Narozen 27.června 1922 v obci Jesenný v Podkrkonoší

Oblast východních Čech resp. Podkrkonoší vždy patřila k těm, kde byla nouze o práci a místní obyvatelstvo žilo většinou ve velmi skromných podmínkách. Pracovních možností zde bylo jen velmi málo. Lidé se zde většinou věnovali drobnému zemědělství, sklářství či lesnictví. Velmi krušné podmínky měli hlavně lidé na venkově zvláště pak na vesnici, jakou byl i Jesenný. Zde se 27. června 1922 narodilo Karlu Novákovi a jeho ženě Ludmile rozené Žalské první dítě – syn Karel. Později do rodiny přibyli ještě bratři Oldřich a Libor. Nejmladší dítě – dcera Ludmilka zemřela v dětství na zápal mozkových blan.

V Jesenném bydlela rodina jen krátce a to do tragické události, která rodinu postihla. Karlův otec zde měl povoznictví a vlastnil několik koní. Ti se udusili kouřem při požáru, který vzplál na starých koňských houních. Po této kruté životní zkoušce šel Karlův otec pracovat do lomu, kde při výbuchu přišel o několik prstů na obou rukách. Z tohoto se již nikdy nevzpamatoval a od rodiny definitivně odešel. Dále cituji z životopisu Karla Nováka, který o svém dětství napsal toto: „Narodil jsem se jako nejstarší ze 4 dětí, dne 27. 6. 1922 v Jesenném, okres Semily. Otec pracoval jako lamač v žulovém lomu a matka pomáhala u sedláků. Nejmladší sestra mi zemřela v kojeneckém věku, ale později si vzala matka mého bratrance za vlastního, když mu zemřela brzo po narození matka“.

Karel však toužil po práci, která by dala smysl jeho životu a vylepšila rodinné finance, a tak v roce 1937 odešel z domova do Zlína. V tomto menším městečku na jihu Moravy založil v roce 1894 Tomáš Baťa svou obuvnickou dílnu, která se během několika let rozrostla na gigantický podnik a pracovní nabídky sem přitahovaly obyvatele z celého Československa. Především pak ty z chudších oblastí jako bylo například Valašsko, Haná, Českomoravská vysočina či Podkrkonoší, ze kterého pocházel Karel Novák. Tehdy mu bylo 15 let a jako mnozí další lidé jeho věku toužil stát se mladým mužem. Nastoupil tedy do Baťových závodů a zároveň se stal studentem výběrové školy pro mladé muže.

Po dvou letech pobytu ve Zlíně nastoupil Karel do mistrovské školy obuvnické a pokračoval ve vzdělávání. Dvouleté studium, kterému se věnoval především ve večerních hodinách zahrnovalo kromě odborných předmětů jako výroba obuvi, modelářství, technologie materiálu či nauku o látkách obuvnických i klasické školní jako český, německý a anglický jazyk, fyziku či matematiku. Studenti museli ovládat také účetnictví, zdravovědu, nauku o prodeji a psaní na stroji. Přes den pracovali v provozu resp. na dílnách v Baťových závodech a večer navštěvovali výuku. Vcelku vzato tato škola dávala mladým lidem kvalitní všeobecné znalosti v mnoha ohledech. Karel úspěšně dokončil studia v červnu roku 1941, kdy získal Vysvědčení na odchodnou. Jelikož ho práce v obuvnictví bavila přešel ze Zlína do Baťova závodu ve Zruči nad Sázavou. Tato významná filiálka Baťova koncernu byla vyhlášená výrobou dětských bot a samotná Zruč se v Baťových plánech měla stát druhým Zlínem. Malé městečko se rychle rozrostlo a v závodě pracovalo přes 3000 zaměstnanců. S příchodem německých okupantů a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava však veškeré plány padly. Práce ve Zruči nad Sázavou Karlovi přivedla do cesty jeho budoucí ženu Boženu Pourovou.

Válka skončila. Těžce zkoušená země se mohla znovu nadechnout a její obyvatelé hleděli do budoucnosti s nadějí. Jelikož měl ukončenou školu a s Boženou uvažovali o založení rodiny, pustil se do hledání práce po celé republice. Poměrně rychle se mu podařilo získat místo na severu Čech v městečku Česká Kamenice. Dle vzpomínek Boženy Novákové tam ze Zruče nad Sázavou odešel již v průběhu léta 1945. Konkrétně byl na vlastní žádost propuštěn k 10. 8. 1945.

V České Kamenici nastoupil 14. srpna 1945 na pozici vedoucího obuvnické sekací dílny v továrně Adolf Geipl a syn, která vyráběla obuv, gumové a pletené zboží. Ubytován byl prozatím v domku, ve kterém ještě bydleli původní němečtí majitelé manželé Pilzovi. Zatím zde bydlel sám, ale brzy se k němu měla připojit i jeho dívka Božena.
Krátce po přestěhování se Karel a Božena rozhodli, že se vezmou. S jejími rodiči se sice již znal, ale o svolení je nežádal. 1. prosince 1945 se Karel s Boženou jako praktikující katolíci vzali v kostele svatého Jakuba Většího v České Kamenici. Na svatbu přijela Karlova maminka a jeho bratři. Z Boženiny strany dorazila matka a sourozenci. Svatba byla dle vzpomínek Boženy velmi jednoduchá a skromná vzhledem k tomu, že proběhla sotva půl roku po konci války.

Karel stále pracoval v obuvnické továrně, ale podařilo se mu postoupit na lepší místo. Získal funkci účetního. I situace s bydlením se zdála být lepší, neboť původní majitelé domku byli odsunuti a Karel byl jmenován správcem tohoto domu. Ke konci srpna také odešel na vlastní žádost z firmy Geipel a syn a nastoupil na podnikové ředitelství Severočeských papíren jako úředník. Jelikož měly pobočky po celém kraji často cestoval například do Žatce, Děčína či Jílového.

Karel Novák se i s rodinou následně přestěhoval do Jílového, v pozdějších letech pracoval i jako střelmistr v dolech. Jako důchodce byl hodně známou osobností , neboť často přispíval do místních novin Jílovské sovy a byl městským kronikářem.

Odkud: