František Zikmund Thun-Hohenstein

Místo narození: 
Prague, Czech republik
Místo úmrtí: 
Livorno, Italy
Zdroj: 
VP - kompilace

František Zikmund se narodil 1. 9. 1639 v početné rodině, neboť jeho otec hrabě Jan Zikmund Thun měl jedenáct synů a devět dcer. Matkou mu byla otcova třetí žena Maria Anna, hraběnka z Öttingen-Baldern.
Majetek v Čechách rodina vlastnila díky zkušenému válečníkovi Kryštofu Šimonovi (1582-1632), členu řádu Maltézských rytířů, který si v roce 1624 vymohl na papeži Urbanovi VIII. povolení volného odkazu svého majetku. Rodina patřila mezi českou šlechtu od roku 1627. Z dědictví po otci získal statek Jílové a Schönstein (Tisá).
Spolu se svým starším bratrem Maxmiliánem začal v roce 1655 studovat obojí práva v Ingolstadtu. Po vzoru svého strýce Kryštofa Šimona vstoupil už v sedmnácti letech, v roce 1656, do řádu Maltézských rytířů. Při povinné dvouleté službě v řádovém státě sloužil na galéře. V květnu 1656 bylo sedm řádových galér vedených admirálem Carafou nasazeno k blokádě Dardanel jako součást benátské flotily. Spojená benátsko-maltézská flotila pod vedením admirála Lorenzza Marcelli se zde 26.června střetla s mnohem větší tureckou armádou a flotilou. V bitvě spojená benátsko-maltská flotila zvítězila a František Zikmund Thun se jí účastnil a tam také získal cenné zkušenosti z vedení námořního boje. Vítězství u Dardanel v roce 1656 byla ve své době srovnávané se slavnou bitvou u Lepanta z roku 1571 a bylo jednou z největších porážek turecké námořní flotily.
Do blokády Dardanel se řádová flotila vrátila i další rok. Byla spolu se silami papežského státu vítanou podporou snah Benátčanů bránit východní Středomoří. Je dokonce možné, že se František Zikmund účastnil na moři i tzv. Krétské války v 60. letech spolu s řadou dalších českých členů řádu.

Později sloužil také v habsburské armádě a jako úspěšný diplomat na císařském dvoře. Tři roky působil jako velvyslanec v Mnichově, pět let pobýval v téže funkci v Londýně a nakonec zastupoval habsburskou diplomacii v Polsku. Císař ho za zásluhy jmenoval svým tajným radou.

S jeho působením je spojována barokní přestavba zámku v Jílovém. V roce 1690 František Zikmund zakoupil pozemky v okolí osady Hetzendorf u vídeňského Schönbrunnu, kde krátce po té nechal patrně podle plánů Johanna Bernarda Fischera z Erlachu vystavět zámek Thunswörth, obklopený rozsáhlou zahradou.

V letech 1693 – 1695 velel řádovému loďstvu na Maltě. V osmidenní námořní bitvě, kterou svedl roku 1694 s Turky mezi ostrovy Chios a Samos, se vyznamenal natolik, že byl jmenován admirálem papežské flotily. Za dlouholetou účast ve válkách habsburské monarchie s Osmanskou říší ho roku 1700 císař jmenoval polním maršálem a povolal do dvorské válečné rady.

V řádové organizační struktuře zastával nejprve funkce komtura ve Fürstenfeldu a Mellingu (1676 – 1684), později ve Vídni, Hrobníkách (1686 – 1702) a Malé Olešnici (do roku 1702). Již roku 1694 uzavřel Thun smlouvu s Wolfgangem Sebastianem von Pötting, který mu za finanční úhradu postoupil své nároky na české převorství. Když pak roku 1701 zemřel dosavadní velkopřevor Libštejnský z Kolovrat, stal se Thun automaticky jeho nástupcem. Než se však vrátil z Malty, aby se úřadu ujal, zemřel 3. 5. 1702 v italském Livornu. Byl pochován v místním kapucínském klášteře pod honosným mramorovým náhrobkem, který mu pořídil jeho mladší bratr, salzburský arcibiskup Jan Arnošt Thun-Hohenstien. Bratr Jan Arnošt i na jeho paměť založil roku 1702 v Tyrolsku řádovou komendu pro vydržování příslušníků rozvětveného thunovského rodu. Financoval také zdobnou pamětní desku z různobarevných mramorů osazenou v roce 1707 do podlahy katedrály sv. Jana Křtitele v La Vallettě na Maltě.

Odkud: 
Kam: