Rudolf Dvořák

Místo narození: 
Děčín, Czech Republic
Místo úmrtí: 
Göttingen, Germany

Válečný hrdina Rudolf Dvořák, děčínský rodák, narozený 11. 7. 1924 v Nové Chmelnici (nyní Děčín XXV) nám zanechal tuto výpověď.
Narodil jsem se v Nové Chmelnici, obec Vilsnice a měl jsem mladšího bratra. Chodil jsem do školy v Chrochvicích, pak jeden rok v Kolíně nad Labem. Protože táta, který prodělal první světovou válku, poznal, co na Evropu přijde, chtěl co nejdále od Evropy a tak jsme se přihlásili do organizovaného vystěhování do Kanady. Nejdříve jsme jeli do Anglie, kde se rodičům líbilo a tak jsme tam zůstali. Tam jsem chodil do anglické technické školy, krátce jsem tam taky pracoval, než jsem se přihlásil do československé zahraniční armády. Tenkrát nemohla československá vláda zrekrutovat občany do vojenské služby, to byli vlastně všichni „dobrovolníci“, co tam sloužili. Taky mladší bratr se hlásil a byl v československé armádě. Táta již byl starý, takže ho již nevzali.
Já byl po základním výcviku přeřazen k 311. bombardovací peruti, kde zrovna vyměnili starší „Wellingtony“ za čtyřmotorové „Liberátory“, tenkrát nejrychlejší bombardéry. Na dva motory se jen „udržel ve vzduchu“, když se vše nezbytné vyhodilo, to se nám taky stalo. Posádka byla 11 až 13 členná dle potřeby a byl vybaven 4 cm radarem od května 1943. “Liberátor“ byl vybaven vysouvacími kolejemi, na kterých byly umístěny elektronicky vypalované rakety, takže ten letoun mířil (pilot měl mušku) na cíl (lodě a ponorky)jako stihačka. Rakety měly takovou průraznost, že pronikly několik komor ponorky či lodě. Taky jeden spolužák (z Podmokel) sloužil v kanadské jednotce. Další spolužák padnul asi měsíc před koncem války, když 311. byla v Tainu v Severním Skotsku, s ním jsem chodil do technické školy v Anglii a on pocházel z Horního Litvínova.
Já byl radiomechanikem perutě, zodpovědný za radiové přístroje normální. Radarovou soupravu serviceovali Kanaďané, kteří byli na to zaškolení a byli též u naší perutě. Já jsem postavil velký přijímač s předzesilovačem a byl jsem jediný na ubytovně, který chytal Prahu celý den, takže jsme sledovali ty dějiny pražským rozhlasem o převratu, stále bylo plno, kteří to poslouchali a ten přijímač byl zapnut prakticky celé dny!
Skoro celý život jsem byl činným v elektronickém vývoji, dokonce i v Anglii jsem byl na jeden rok „vypůjčen“ od našeho squadronu do modifications-departmentu do Walesu, kde se vyzkoušely novinky jako bóje s vodním mikrofonem a magnetickou sondou proti ponorkám, vlastně pro detekci těchto a jiné pokusy. 311. peruť byla tenkráte u pobřežního letectva vybavena pro boj proti lodím a ponorkám hlavně radarem, který se tak rychle vyvíjel a v tom byli Američané mistry.
Pak v Děčíně jsem byl zpočátku ve vojenském výzkumném ústavu, kde mne po převratu v únoru 1948 na hodinu vyhodili, mne, který se dobrovolně hlásil do zahraniční armády a tam jsem byl 3 roky ! Ihned jsem však dostal místo v děčínské Tesle a to opět ve vývoji…
Po návratu do vlasti se Rudolf Dvořák nadále zabýval radiotechnikou, jako zkušený radioamatér stál u zrodu radioklubu v Děčíně, konstruoval a experimentoval s televizním přijímačem a 1. května 1953 učinil historicky druhý pokus o zachycení televizního vysílání na Sněžníku. V roce 1954 zkonstruoval a pod jeho vedením byl postaven první televizní převaděč (retranslační stanice) na rozhledně na Děčínském Sněžníku.
V roce 1968 emigroval do SRN, kde pracoval až do důchodu ve Výzkumném ústavu pro ultrazvukovou techniku v Göttingenu. Po roce 1990 ještě několikrát navštívil své rodné město.
Rudolf Dvořák, identifikační číslo 788593, desátník, pozemní radiomechanik (wirelles mechanic) 311.bombardovací perutě RAF, zemřel 29. ledna 2005 ve věku nedožitých 81 let v Göttingenu.

Odkud: 
Kam: